Případ Lída Baarová - Josef Škvorecký, Lída Baarová

Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam jejího přiznání z roku 1982.
V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat.
Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti UFA, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934. V Německu žila do roku 1938. I zde, tak jako v Československu, zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Měla zájem vždy o muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku – nacisté Německu výhradně prospívají. Hitler nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit.
V roce 1948 emigrovala do Rakouska. Pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi – bez „autocenzury“. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934–1940 v jejím podání.