Dcera národa?. Tři životy Zdeňky Havlíčkové Milena Lenderová

Je povinností jedince obětovat své štěstí zájmu národa? Zdeňka Havlíčková (1848-1872) v tomto ohledu zklamala, v jejím osudu se střetávají národní zájmy a právo jedince na osobní štěstí. Možná by se tato osiřelá dcera Karla Havlíčka, vychovávaná v láskyplném prostředí své tety, byla vdala nebo by hledala svou obživu coby vychovatelka či společnice. Národem prohlášenou "dceru národa" však táhlo srdce "špatným" směrem, k rakouskému důstojníkovi, a tak Zdeňka umírá ve svých čtyřiadvaceti letech jako národem zavržená a stává se bezděky tragickou postavou nacionálně-ideologických her ambiciózních politiků.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Historička Milena Lenderová (*1947) působí v Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Ve své badatelské práci se zaměřuje na dějiny každoden­nosti 19. století, genderovou historii a dějiny česko-francouzských vztahů. Kromě odborných publikací vydala řadu knih pro širší čtenářskou obec, např. K hříchu i k modlitbě (1999), Zdenka Braunerová (2000), Tragický bál (2004), Radostné dětství? (2006), A ptáš se, knížko má… (2008), Žena v českých zemích od středověku do 20. století (s B. Kopičkovou, E. Maurem a J. Burešovou, 2009), Z dějin české každodennosti (s T. Jiránkem a M. Mackovou, 2009).